Lidé potýkající se s duševními obtížemi nejrůznějšího charakteru mohou být ohroženi
samotou, která plyne nejen z povahy jejich onemocnění, ale i z přijetí většinovou
společností. Překážkami v navazování mezilidských a partnerských vztahů mohou být
často také obavy před odhalením psychických obtíží či diagnózy. Tyto skutečnosti jsou
podněcovány i v médiích, která nezřídka referují o lidech s duševním onemocněním
negativně. Stigma duševní nemoci, ať již je jakkoli závažná, stále panuje v obecném
povědomí společnosti. To vše lidem jakkoli zatíženým psychickými problémy či
diagnostikovanými dle taxonomie duševních chorob může komplikovat osobní život.
***
V květnu roku 2004 se objevil nápad na vytvoření služby, která by lidem s psychickými problémy umožnila snazší seznámení.
Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ), pro kterou jsem tehdy pracovala, projekt zavzala jako svůj projekt pilotní a
Psychoseznamka
byla na podzim roku 2004 zprovozněna.
Hlavním důvodem pro realizaci Psychoseznamky bylo to, že je stále častěji pro lidi s duševní nemocí problémem nalézt partnera způsoby,
které ostatní lidé bez zkušenosti s psychickou krizí využívají.
Lidé s duševní nemocí se bohužel i zde potýkají s tíhou stigmatu - dle mnoha osobních zkušeností předaných nám našimi členy
a klienty je nalezení vhodného partnera opravdu problematické.
Byla tedy vytvořena "psycho"seznamka, kde je již od počátečního momentu zřejmé,
že lidé jejích služeb využívající mají s problematikou duševního zdraví jisté zkušenosti,
až již osobní či profesionální.
SOUČASNOST
Hlavním poslání Psychoseznamky je:
➢ bezpečný prostor k seznámení
➢ anonymita
➢ uživatelské zabezpečení pro registrované
➢ samozřejmá garance nezveřejnění poskytnutých údajů
➢ celorepubliková dostupnost – seznámení dle krajů a lokalit
Psychoseznamka je zde pro všechny, kteří pátrají po protějšku. Ať již příteli,
milenci či dobré duši. Název se může někomu zdát ošemetný a zavánějící stigmatem, čas
od času mi jej i někdo vyčte. Opak je dle mého názoru pravdou. Práve toto, do očí bijící
pojmenování, může paradoxně ubírat všem lidem se zátěží duševního onemocnění rizikový
moment překvapení. Na první pohled je totiž zřejmé, že lidé zde se seznamující mohou mít
či mají psychický problém. Nemusí tedy čelit zdlouhavému vysvětlování potenciálnímu
protějšku, zda trpí tou či onou obtíží. Tento moment "překvapení" je tak názvem
eliminován a lidé mohou s menším ostychem svá trápení sdílet právě s těmi, kteří mohou
být v podobné situaci či mají pro duševní obtíže pochopení.
